Latinské označení Geuilde nemus (odpovídající německému Gefilde) je poprvé zmiňováno pro území, na kterém dnes leží obec Kvilda
menu
menu
Kvilda patří mezi nejvýznamnější turistická centra na Šumavě. V letním i zimním období nabízí širokou škálu možností pro sportovní aktivity a aktivní relaxaci a láká krásnou přírodou. Leží v nadmořské výšce 1065 m a je nejvýše položenou obcí v ČR.
Přímo v obci se nachází informační centrum obce a NP Šumava (stálá expozice, nabídka odborných přednášek a doprovodů), muzeum se stálou expozicí historie Kvildy a Bučiny (historické fotografie, lidový nábytek, pro tuto oblast typické podmalby na sklo), Horská služba, pošta, obchody s potravinami, sportovním zbožím a dřevěnými suvenýry, stylová pekárna, kavárna, několik restaurací, půjčovna kol a lyží, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, aj.
V blízkém okolí Kvildy je mnoho atraktivních turistických cílů, díky množství cyklotras (v létě) či kvalitně najetých stop pro běžkaře (v zimě) je možné poznat široké okolí a naplno obdivovat krásu přírody v Národním parku Šumava.
Jméno obce pochází z německého názvu Gefilde, což je označení pro (v této části Šumavy typické) horské pláně. Ploché horské hřbety, široká údolí a tisíce let stará tajemná rašeliniště dávají Šumavě v okolí Kvildy nezaměnitelné kouzlo.
Latinské označení Geuilde nemus (odpovídající německému Gefilde) je poprvé zmiňováno pro území, na kterém dnes leží obec Kvilda
Karel IV. oznamuje, že dal postavit cestu z německého Pasova do Čech přes Gewilde. Šlo o významnou obchodní cestu, jednu z větví tzv. Zlaté stezky.
Zmínka o hraničním sporu potvrzuje rýžování zlata na Kvildách, tedy na území dnešní Kvildy (tehdy označovaného jako Aussergefild) a Horské Kvildy (Innergefild). Dodnes jsou patrné stopy rýžování zlata (sejpy) v okolí Kvildského potoka.
Nejstarší písemný doklad o existenci obce – zápisy v Zemských deskách uvádějí ves Kwildy
Stavba dřevěného kostela sv. Štěpána (předchůdce dnešního kostela sv.Štěpána na Kvildě)
Peter Strunz založil slavnou továrnu na zpracování dřeva. Zde produkované tzv. rezonanční dřevo sloužilo k výrobě hudebních nástrojů a bylo ve velkém vyváženo i do zahraničí.
Opakované velmi silné vichřice způsobily v lesích obrovské škody, které byly následně příčinou kůrovcové kalamity. Pro místní to paradoxně znamenalo období blahobytu, neboť potřeba likvidace a zpracování napadených stromů znamenala na několik let dostatek dobře placené práce pro velký počet lidí.
Na začátku května prošel Kvildou nacisty organizovaný hrůzný pochod smrti z Helmbrechtsu do Prachatic (346 km) jehož účastnicemi bylo 1370 žen, zejména Židovek. Denně pochod provázela řada úmrtí (na Kvildě bylo pohřbeno 19 účastnic), zachráněno bylo nakonec pouze 157 žen.
(z převážné většiny německé národnosti) ve 180 domech
Pováleční osídlenci byli většinou mladí lidé, kteří pracovali na pilách a v lese. Současně se pokoušeli chovat dobytek. Jelikož pocházeli většinou z měst, hospodářství příliš nerozuměli. Hospodářství i domy začaly pomalu chátrat.
Výnos ministerstva místního hospodářství o demolicích v hraničním pásmu znamenal úplný konec obcí Bučina (kde ještě v r. 1945 žilo 283 obyvatel), Knížecí Pláně a dalších
Všechna výše uvedená historická data byla čerpána z velmi hezky zpracované knihy Kapitoly z minulosti Kvildy (autorky Jaroslavy Vávrové) – doporučujeme k přečtení!
pojedete směrem na Vimperk, na začátku Vimperku pak odbočíte doprava na Zdíkov a Kašperské Hory. Asi 3 km za Vimperkem je pak již značená odbočka doleva na Kvildu. Kousek před Kvildou se pak nenechte zmást rozcestníkem s možnostmi jet doleva na Kvildu a doprava na Horskou Kvildu. Vy se dáte po hlavní cestě doleva na Kvildu, kde nás pak již pohodlně najdete přímo v centru obce, po pravé straně za informačním centrem NP Šumava.
pojedete směrem na Strakonice či Písek, cca 10 km za Č.Budějovicemi ale nezapomeňte odbočit doleva na Vimperk. Vimperkem projedete rovně a asi 3 km za Vimperkem je pak již značená odbočka doleva na Kvildu. Kousek před Kvildou se pak nenechte zmást rozcestníkem s možnostmi jet doleva na Kvildu a doprava na Horskou Kvildu. Vy se dáte po hlavní cestě doleva na Kvildu, kde nás pak již pohodlně najdete přímo v centru obce, po pravé straně za informačním centrem NP Šumava.
Marta Vocelková
Kvilda 37, 384 93
IČO: 869 28 414
Dodavatel není plátcem DPH
ŽL: č.j.OŽÚ/1113/2008/2 Vimperk
