Kvilda a okolí

Kvilda patří mezi nejvýznamnější turistická centra na Šumavě. V letním i zimním období nabízí širokou škálu možností pro sportovní aktivity a aktivní relaxaci a láká krásnou přírodou. Leží v nadmořské výšce 1065 m a je nejvýše položenou obcí v ČR.
Přímo v obci se nachází informační centrum obce a NP Šumava (stálá expozice, nabídka odborných přednášek a doprovodů), muzeum se stálou expozicí historie Kvildy a Bučiny (historické fotografie, lidový nábytek, pro tuto oblast typické podmalby na sklo), Horská služba, pošta, obchody s potravinami, sportovním zbožím a dřevěnými suvenýry, stylová pekárna, kavárna, několik restaurací, půjčovna kol a lyží, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, aj.
V blízkém okolí Kvildy je mnoho atraktivních turistických cílů, díky množství cyklotras (v létě) či kvalitně najetých stop pro běžkaře (v zimě) je možné poznat široké okolí a naplno obdivovat krásu přírody v Národním parku Šumava.
Jméno obce pochází z německého názvu Gefilde, což je označení pro (v této části Šumavy typické) horské pláně. Ploché horské hřbety, široká údolí a tisíce let stará tajemná rašeliniště dávají Šumavě v okolí Kvildy nezaměnitelné kouzlo.

Zajímavé milníky z historie

  • 1345

    Latinské označení Geuilde nemus (odpovídající německému Gefilde) je poprvé zmiňováno pro území, na kterém dnes leží obec Kvilda

  • 1366

    Karel IV. oznamuje, že dal postavit cestu z německého Pasova do Čech přes Gewilde. Šlo o významnou obchodní cestu, jednu z větví tzv. Zlaté stezky.

  • 1383

    Zmínka o hraničním sporu potvrzuje rýžování zlata na Kvildách, tedy na území dnešní Kvildy (tehdy označovaného jako Aussergefild) a Horské Kvildy (Innergefild). Dodnes jsou patrné stopy rýžování zlata (sejpy) v okolí Kvildského potoka.

  • 1569

    Nejstarší písemný doklad o existenci obce – zápisy v Zemských deskách uvádějí ves Kwildy

  • 1765

    Stavba dřevěného kostela sv. Štěpána (předchůdce dnešního kostela sv.Štěpána na Kvildě)

  • 1786

  • 1793

  • 1796

  • 1810

  • 1820

    Peter Strunz založil slavnou továrnu na zpracování dřeva. Zde produkované tzv. rezonanční dřevo sloužilo k výrobě hudebních nástrojů a bylo ve velkém vyváženo i do zahraničí.

  • 1840

  • 1844 – 1875

  • 1868 – 1870

    Opakované velmi silné vichřice způsobily v lesích obrovské škody, které byly následně příčinou kůrovcové kalamity. Pro místní to paradoxně znamenalo období blahobytu, neboť potřeba likvidace a zpracování napadených stromů znamenala na několik let dostatek dobře placené práce pro velký počet lidí.

  • 1889

  • 1892

  • 1914 – 1918

  • 1939 – 1945

  • 1945

    Na začátku května prošel Kvildou nacisty organizovaný hrůzný pochod smrti z Helmbrechtsu do Prachatic (346 km) jehož účastnicemi bylo 1370 žen, zejména Židovek. Denně pochod provázela řada úmrtí (na Kvildě bylo pohřbeno 19 účastnic), zachráněno bylo nakonec pouze 157 žen.

  • 1945

    (z převážné většiny německé národnosti) ve 180 domech

  • 1946

  • 1949

    Pováleční osídlenci byli většinou mladí lidé, kteří pracovali na pilách a v lese. Současně se pokoušeli chovat dobytek. Jelikož pocházeli většinou z měst, hospodářství příliš nerozuměli. Hospodářství i domy začaly pomalu chátrat.

  • 1950

  • 1951

  • 1952

  • 1953

  • 1956

    Výnos ministerstva místního hospodářství o demolicích v hraničním pásmu znamenal úplný konec obcí Bučina (kde ještě v r. 1945 žilo 283 obyvatel), Knížecí Pláně a dalších

  • 1959

  • 1966

  • 1967

  • 1978 – 1980

  • 1989

  • 1990

  • 1992

  • 2000

  • 2005

Všechna výše uvedená historická data byla čerpána z velmi hezky zpracované knihy Kapitoly z minulosti Kvildy (autorky Jaroslavy Vávrové) – doporučujeme k přečtení!

Jak se k nám dostanete?

Cesta ze Strakonic

pojedete směrem na Vimperk, na začátku Vimperku pak odbočíte doprava na Zdíkov a Kašperské Hory. Asi 3 km za Vimperkem je pak již značená odbočka doleva na Kvildu. Kousek před Kvildou se pak nenechte zmást rozcestníkem s možnostmi jet doleva na Kvildu a doprava na Horskou Kvildu. Vy se dáte po hlavní cestě doleva na Kvildu, kde nás pak již pohodlně najdete přímo v centru obce, po pravé straně za informačním centrem NP Šumava.

Cesta z Českých Budějovic

pojedete směrem na Strakonice či Písek, cca 10 km za Č.Budějovicemi ale nezapomeňte odbočit doleva na Vimperk. Vimperkem projedete rovně a asi 3 km za Vimperkem je pak již značená odbočka doleva na Kvildu. Kousek před Kvildou se pak nenechte zmást rozcestníkem s možnostmi jet doleva na Kvildu a doprava na Horskou Kvildu. Vy se dáte po hlavní cestě doleva na Kvildu, kde nás pak již pohodlně najdete přímo v centru obce, po pravé straně za informačním centrem NP Šumava.

Kontakt

  • Marta Vocelková

    Kvilda 37,  384 93

  • +420 603 402 121
  • ubytovani@uvocelku.cz
  • 49°1'10.421"N, 13°34'43.149"E